Země

Značení počesku

V rámci projektu podpořeného z prostředků české rozvojové spolupráce byl kolem bývalého hlavního města krymského chanátu vyznačen dvoustý kilometr turistického značení dle českých zvyklostí klasické červené, modré, zelené a žluté trasy. Učinili tak dobrovolníci spolu s náměstkem ministra zahraničních věcí Tomášem Dubem, předsedou okresní státní administrace v Bachčysaraji a velvyslancem ČR v Ukrajině Ivanem Počuchem. Ve spolupráci s místní samosprávou bylo rovněž Agenturou pro regionální rozvoj zprovozněno Turistické informační centrum a vydány mapy a další informační materiály, díky čemuž by se měla zvýšit atraktivita tohoto doposud zanedbávaného regionu pro turisty. Krymský kras je soustředěn převážně v horském hřebenu mezi 500 výškovými metry a vrcholovou partií Krymských hor (160 km dlouhé a 50 km široké). Pro tento typ krasu je typické to, že se vápence často střídají s vrstvami dolomitů nebo slínovců. Krasová území jurského typu jsou proříznuta hlubokými údolími, která probíhají kolmo na směr pohoří a rozdělují je tak na řadu samostatných, plošně omezených vápencových bloků. Velmi početné jsou podpovrchové prostory. Unikátem mezi jeskyněmi Krymu je 32 metrů hluboká ledová propast Trjochglazka v oblasti Aj-Petri. Na jejím dně je celoročně zamrzlé jezírko o ploše 300 m2 a řada ledových krápníků. Nejdelší krymskou jeskyní je Krasnaja s délkou chodeb 13 km na Dolgorukovské jajle. Propast Soldatskaja s denivelací –500 m na Karabi-jajle je nejhlubší propastí Krymu. Celé pohoří se táhne od Sevastopolu a Balaklavy na západě až k Feodosii na východě. Nejvyšším vrcholem je Roman-koš (1545 m). Názvy většiny vrcholů jsou turkického původu. Nejvýznamnějším průsmykem je Angarský průsmyk (752 m), kterým je vedena silnice a trolejbusová trať spojující Simferopol a Jaltu.