Příroda

Perla Slavkovského lesa

Zvláště chráněné územní prvky v krajině představují z přírody to nejcennější, pro danou oblast specifické a charakteristické. Jde o fenomén lokalit, které svojí činností člověk ovlivnil, ale přesto zůstaly věrné znakům původního nedotčeného biotopu. Jedním z takových významných přírodních stanovišť s dnes již ohroženými rostlinnými i živočišnými společenstvy je i Přírodní rezervace Smraďoch (r. 1968, 8 ha) v Chráněné krajinné oblasti Slavkovský les. Tím unikátním je zde rašeliniště vzniklé na vývěru minerálních vod a plynů, posledním dozvuku třetihorní sopečné činnosti. V terénu je takový vývěr často nenápadný – malé „ hnízdo“ uprostřed lesa, kterému se říká mofeta. Prozradí ho jenom bublinky unikající skrz vodu potoka či studánky. Mofety jsou ve střední Evropě ojedinělým tedy velmi vzácným jevem. Vznikají nejčastěji probubláváním suchého kysličníku uhličitého, někdy i sirovodíku povrchovou vodou a bahnem. Proto se asi zažil i odborně nesprávný výraz bahenní sopka. Plynný kysličník uhličitý je projevem postvulkanické činnosti. Uniká z rozpukaného podloží, hromadí se v písčitých a jílovitých sedimentech, aby pak puklinami ve svrchních vrstvách – 10 až 80 centimetrů široké a hluboké krátery – prorazil na povrch. Často jsou kolem vývěrů patrné i „výkvěty“ solí. Prameny kolem Mariánských Lázní a Kynžvartu, stejně jako ostatní v jižním cípu Slavkovského lesa, jsou charakterem studené proplyněné kyselky (kolem Karlových Varů jde o horké nebo teplé). Zatímco teplé prameny mají zdroj dva až tři kilometry hluboko v nitru země, Sraďoch a jemu podobné podporuje dešťová voda pronikající jen do hloubky 50 až 100 metrů, kde se do ní dostává kysličník uhličitý (někdy i zapáchající sirovodík), stoupající z větších hloubek. Složení minerální vody se pak mění podle toho, jakými minerály ji obohatí okolní horniny. Přístup k vývěru Smraďoch je po jedné z našich nejkratších bezbariérových naučných stezek z parkoviště u silnice Mariánské Lázně – Prameny (turistická značka vede i z Mariánských Lázní). Stezku tvoří povalový dřevěný chodník, který chrání před poškozením lesní vrchovištní rašeliniště s unikátními řasami a s vegetací šlenků, rosnatky okrouhlolisté, tučnice obecné či klikvy bahenní. Okolní vegetace představuje rašeliníkové a podmáčené smrčiny. Na trase jsou dvě vyhlídkové plošiny – na mofetový štít a na vývěr plynů v Zeleném jezírku. Smraďochovu vodu asi vzhledem k zápachu neochutnáte, ale v blízkosti je volně přístupný, solemi železa zbarvený zastřešený vývěr minerální vody Farská kyselka.