Lidé

Vymírá další domorodý kmen Amazonie

Respirační onemocnění udeřilo na jeden z posledních amazonských kočovných kmenů, jejichž počet se rapidně snížil již dříve v důsledku epidemie chřipky a malárie. Kolem 35 členů kmene Nukak Maku včetně devíti dětí bylo přijato nemocnicí v San José del Guaviare v jižní kolumbijské Amazonii. Podle zprávy OSN jsou Nukakové jedním z více než 30 původních kmenů Amazonie, které čelí vyhynutí. Mnoho členů kmene žije v uprchlickém táboře na předměstí San José, protože jsou vytlačováni z domova v pralese partyzánskou armádou a drogovými magnáty. Přesto, že se z pralesa vynořili teprve v roce 1988, byla zničena už více než polovina kmene. Kokain vítězí Mnoho let okupace jejich přirozeného domova pěstiteli koky a také občanská válka postihla jejich území tak, že se do něj nemohou nebo bojí vrátit. Jedna z nejkontroverznějších metod používaná při pěstování koky zahrnuje letadlový postřik smrtícím pesticidem. Přes úsilí vlády a pokračující "válku proti drogám", pěstování koky na kokain stále pustoš některé lokality oblasti Guaviare. Stephen Corry, ředitel organizace Survival International k tomu řekl: "Jsou to opravdu tragické zprávy. Po všech těch letech zoufalá situace Nukaků zůstává stejná, jsou bez domova, ve špatném zdravotním stavu a je malá naděje na lepší život. Frustrující však je, že tato zátěž pro Nukaky i stát by neexistovala, kdyby se Nukakové mohli vrátit do jejich lesa, což si ze všeho nejvíce přejí." Kočovníci Nukak-Maku Na rozdíl od většiny amazonských kmenů, Nukak-Maku jsou vysoce kočovní lovci-sběrači, kteří žijí v malých dočasných domovech v hlubokém lese mezi většími řekami. Muži loví pomocí „foukačky“ se šipkami namočenými v kurare "manyi" – jed z různých rostlin (curares). Speciálně loví několik druhů opic (Alouatta spp.Cebusspp.Saimirisp., Lagothrixspp.Atelessp., Saguinusspp Callicebustorquatus) a ptáky. Živí se i hlodavci, žábami, pásovci, želvami, plži či larvami a housenkami a rostlinami. Nikdy ale neloví například tapíry, které považují za živočichy stejného původu jako jsou sami. "Jsme zvyklí na stravu z džungle. Jídlo, které nám tady v táboře podávají, je dobré, ale jde o jídlo bílých lidí, nesvědčí nám ani našim dětem. Chtěli bychom stravu z lesa." V roce 2006 skupina téměř osmdesáti Nukaků odešla z tábora zpět do džungle. Náčelník se vyjádřil: "Chceme se být součástí bílé rodiny, ale nechceme zapomenout na slovo Nukak." V říjnu 2006 vůdce a mluvčí Nukaků Maw spáchal sebevraždu tím, že vypil jed. Přátele a Národní organizace domorodých kmenů Kolumbie (ONIC) tento čin popsali jako zoufalství v jeho neschopnosti zajistit potravu a bezpečnost svým lidem. Místopředseda výboru pro indiánské záležitosti senátor Alexander López k tomu řekl: "Nucené vysídlení, zejména domorodých komunit jako jsou kmeny Jiw a Nukak, představuje vážnou hrozbu pro jejich přežití. Indiáni by se měli vrátit na své území okamžitě a jejich způsob života by měl být chráněn s důstojností." V září 1989 vyhlásilo Ministerstvo zemědělství Národní přírodní rezervaci Nukak. Jako taková by měla být ušetřena drastického civilizačního vlivu. Kokain však na mnoha místech v Kolumbii vítězí.